Jméno města Meknes je pravděpodobně odvozeno od názvu místního kmene Meknassa, jenž zde žil v 10.století. Město bylo založeno v 11. století a sloužilo jako druhá rezidence fesských vládců.
Druhé marocké královské město Meknes má primát v tom, že bylo ze všech čtyř královských měst (Fes, Marrakesh, Meknes a Rabat) hlavním městem Maroka nejkratší dobu, jen 55 let (1672 – 1727) za vlády despotického tyrana Moulaye Ismaíla. Moulay Ismaíl, známý pod přízviskem Krvežíznivý, zahájil svou vládu tím, že jako výstrahu odbojným kmenům nechal na hradbách Fesu a Marrakeshe vystavit hlavy 10 000 nepřátel. Protože nedůvěřoval fesským občanům, vybral si za sídelní místo Meknes a začal ho rozvíjet do mohutné podoby. Na jeho výstavbě pracovalo asi 30 000 otroků včetně několika tisíce křesťanů. Nechal vytvořit obrovský komplex nazývaný Ville Imperiále, který zahrnoval královský palác, několik dalších paláců, prostorné zahrady s velkými bazény, několik mešit, kasárna pro gardu, obrovské sýpky na obilí a obří stáje. Celý komplex uzavíraly hradby o délce 45 km s 20 branami. Stavební materiál nechal odebírat z nedalekého Volubilisu a z paláce El Badi v Marrakeshi. Stavební dělníky zabíjel někdy za sebemenší provinění. Měl harém s nejméně 500 ženami a zplodil přes 1000 potomků. Základem jeho moci byla Černá garda, kterou tvořilo postupně až 150 000 černošských otroků. Po smrti Moulaye Ismaíla přenesl jeho syn hlavní město zpět do Fesu a nedokončené stavby v Meknesu se staly obrovským kamenolomem pro stavby fesské. Přestože většina památek je do značné míry zničená, stojí za to Ville Imperiále navštívit pro obří rozměry ruin. V roce 1912 postavili Francouzi na druhém břehu řeky Oued Boufekrane Ville Nouvelle a na plošině Meknes-Sais založili jednu z nejdůležitějších zemědělských a vinařských oblastí Maroka. Dnes je Meknes významným centrem řemesel a sídlem univerzity Moulaye Ismaíla.

Obranné zdi kolem Ville Imperiále.

Vchod do královského paláce.

Detail mozaiky vchodu.                                          Královská stráž.

Brána do královského paláce bývá výjimečně otevřená. My měli při první návštěvě štěstí, při druhé ne.

Vchod do hrobky Moulaye Ismaila s prodavačem vody a vnitřek hrobky.

Bab el Mansour                                                      Bab el Khemis

Bab an Nouar

Brána v obranné zdi kolem Ville Imperiále a pohled do mediny.

Z královského paláce.

Zbytky královských stájí pro 12 000 koní. Kolem každého sloupu byli uvázáni 4 koně.

Sportovní stadion.

V královském vězení bylo na malém prostoru až 5 000 vězňů, kteří nikdy nevycházeli ven.

Kouba El Khayatine, audienční hala pro velvyslance.

Obranná zeď a její detail.

Dar Jamai, museum marockého umění                    vchod do jedné z mnoha mešit v medině

Grande Mosqueé, Velká mešita, tato mešita je jedna ze čtyř v Maroku, kterou si může prohlídnout i nemuslim.

Medersa Bou Inania byla postavena v tom samém období jako stejnojmenná medersa ve Fesu.

Mekneský souk.

Snímky z Meknesu.